Finnish
TAULA-MATTI. Olihan tuo pulskeakin pussiin pistettävä jalli; lihava köntti. Niin; ja sitten me ryypättiin. —Sitten pu'imme nutut päällemme taas, kruutikuivana, ja pantiinpas koreasti ma'ata tuohon heiluvan tulen hauteesen. Mutta vähänpä siinä unta uneksuttiin, koska noidannuolia kuin tulisia kärmeitä lenteli lakkaamatta ristiin, rastiin ilmassa huimaavan päämme yli. Useinpa kyllä putkahteli Heiskanen ylös, huutain korkealla äänellä: »sammu, noidannuoli, sammu, noidannuoli!» ja kohahtaen raukeni heistä moni mikä metsään, mikä harmaasen suohon, mutta useampi vielä mennä pyhkäsi pitkin sileätä tietänsä, huolimatta hänen huudostansa. Kerranpa kuului, viiltäen pohjosesta etelään, riivatun äkeä ja vinha puhina, jota seurasi vielä pientä vilinätä kauan. Mikähän pokko siitä vilkkaisi? kysyin minä Heiskaselta, joka hetken päästä minulle morahtaen vastasi: »mänihän siitä itse ukko Hiisi».--Kului taasen tunti, kului kaksi, ja tulta iski liepeä, sumuinen ilma. Mutta idästä suon partaalta kuului äkisti ääni kuin sammaleisten kuusten kohaus, ja vastasi nyt suon läntiseltä rannalta pian taasen toinen ääni, mutta hieno niinkuin kahaus pienestä koivistosta. Mikä kohaus se siellä, ja mikä kahaus tämä täällä? kysyin minä taasen, ja vastasi viimein Heiskanen morahtaen: »hoastaahan kuusiston toatto tyttönsä kanssa».--Mutta meni vihdoin yö ja koitti kerran aamu ja siitä lähdettiin tallustamaan taas. Kas kun nyt juuri metsän rannalla näimme hallavan, sen peevelinmoisen suden, mutta hän pakeni kuin hernehaasia tuulispäässä. Näkyi viimein enään vasempi takajalkansa, minä ojensin pyssyni ja ammuin tassun poikki, poikki niinkuin rouskun, mutta pelastipa hän nahkansa kuitenkin. Poikki ammuin äijä-paran töppösen.
|
Czech
„To byl ovšem tučný příspěvek do našeho vaku,“ pokračoval Matti. „Nu, a opět jsme se napili. A pak jsme si obleki šaty, které zatím dokonale uschly, a při teplém ohni jsme se uložili k spánku. Spali jsme však málo, neboť náhle zalehl k nám od severu ostrý vířivý svist a v dlouhé zvonivé ozvěně zanikal směrem k jihu. ‚Co to zase bylo?‘ tázal jsem se Heiskanena, který mně šeptem odpovídal: ‚To byl sám lesní duch.‘ Uplynula hodina, uplynula druhá, v mírně zamženém ovzduší křižovaly blesky. A od východního okraje slatiny ozval se náhle hlas, jako když jedle šumí, a od západního okraje slatiny odpovídal jiný hlas, tak temný jako dech mladé březiny. ‚Co to zase bylo?‘ tázal jsem se opět. A Heiskanen opět šeptem odpovídal: ‚To lesní duch mluvil se svou dívkou.‘ – Konečně noc minula, nastávalo jitro a s bohatou kořistí jsme se vypravili na cestu k domovu. Tak jsme putovali s vaky plnými vajec, prachu a menších ptáků, na ramenou sněžnice, ručnice v rukou. Huňatého rosomáka jsme střídavě táhli za sebou.“ (90) Matti. Ano, a byl ho kus v ranci. Ano; a pak jsme se napili. – Pak jsme zase obléki šat, který už důkladně vyschl, a uložili jsme se k ohni. Ze spánku však nebylo nic. Čarodějné střely létaly nám stále nad hlavou. Heiskanen často vstával, křiče: „Zhasni, čarodějná střelo, zhasni,“ a zahnal některé z nich do lesa, jiné do bažiny, ale některé létaly stále nad námi sem tam, nedbajíce jeho křiku. Jednou bylo slyšet, klouzajíc od severu k jihu, hvízdání, velmi ostré a zlobné, které potom dlouho ještě doznívalo. Jaký čert to hvízdal? ptal jsem se Heiskanena, který za chvíli mi šeptem odpověděl: „To byl sám Lesní Stařec.“ – Uplynula zase hodina, uplynuly dvě a blýskalo se ve vlahém, mlžném vzduchu. Náhle z východního břehu bažiny bylo slyšet hlas asi jako šuměni omešených smrků a ze západního odpovídal mu druhý hlas, jemný jako šumot mladých břízek. Jaké to bylo šumění s obou stran, zeptal jsem se, a Heiskanen mi šeptem odpověděl: „To hovoří otec smrků se svou dcerou.“ Konečně přešla noc, zasvitlo ráno a šli jsme dále na lov. Na kraji lesa uviděli jsme šedého vlka, proklatce, ale ten utíkal jako pýr ve větru. Nakonec byla vidět z něho jen levá zadní noha, namířil jsem a rozstřelil jsem mu nohu – ale on si přece zachránil kůži. Chuděrovi jsem rozstřelil packu. (125-26) |
|
Questions: In Finnish Matti and Heiskanen speak in two different dialects; is that reflected in the translation? Do they speak different dialects in this translation? If so, how natural do they sound? If not, how well do you think that works here? (Version 1940) How rhythmic is the sound or tone of Matti’s story? Does it in any way feel like poetry in motion? Does Matti strike you as a gifted storyteller? What are the most and least “gifted” storytelling moments in the passage? (Version 1940) Does this passage sound like any existing novel you know in the target language, or like a certain author, or like a period novelistic style that you recognize? If so, what or whom? Does that feeling of familiarity make you like the passage more, or less, or have no effect on your response? (Version 1940) If you had time, would you want to read this entire translation? Why or why not? (Does it make you say “wow!”? Are you astonished at its brilliance?) (Version 1940) Does this translated passage make you think that Aleksis Kivi might be a great writer of World Literature, or not? Why or why not? (Version 1940)
Questions: In Finnish Matti and Heiskanen speak in two different dialects; is that reflected in the translation? Do they speak different dialects in this translation? If so, how natural do they sound? If not, how well do you think that works here? (Version 1941) How rhythmic is the sound or tone of Matti’s story? Does it in any way feel like poetry in motion? Does Matti strike you as a gifted storyteller? What are the most and least “gifted” storytelling moments in the passage? (Version 1941) Does this passage sound like any existing novel you know in the target language, or like a certain author, or like a period novelistic style that you recognize? If so, what or whom? Does that feeling of familiarity make you like the passage more, or less, or have no effect on your response? (Version 1941) If you had time, would you want to read this entire translation? Why or why not? (Does it make you say “wow!”? Are you astonished at its brilliance?) (Version 1941) Does this translated passage make you think that Aleksis Kivi might be a great writer of World Literature, or not? Why or why not? (Version 1941)
|
