Finnish
JUHANI. Tuhannen tulimmaista! eikö ole miehellä valta elää rauhassa ja tahtonsa mukaan omalla kannallansa, koska ei hän seiso kenenkään tiellä, ei loukkaa kenenkään oikeutta? Kuka voi sen kieltää? Mutta sanonpa kerran vielä: papit ja virkamiehet kirjoinensa ja protokollinensa ovat ihmisten häijyt henget.--Oh sinä musta sika! Voi päivää kirottua täällä! Niinpä nyt ylisniskoin meitä kohtaa kovan onnen nuijaukset ja ihmisten kiusanteot, että olen valmis juoksemaan pääni seinään. Oh sinä musta sonni! Venla meille antoi rukkaset; tehneet ovat he meistä myrkyllisen pilkkaveisun; lukkari meitä rääkkäsi kuin pahalainen itse; Toukolan pojat meitä hakkasivat kuin nummea vaan, selkäämme saimme kuin jouluporsaat ja oikeinhan joulupukkeina käyskelemme tässä ykssilmäisinä tonttuina, ryysyt päässä. Mitä vielä? Onhan kotomme nyt ilman köyhän ainoata kestiä, ilman kiukaan kohisevaa löylyä. Tuollahan kytee ja savuaa entisen armaan saunamme aherrus. Ja sittenhän on jäljellä vielä perkeleistä pahin. Hmh! Kymmenellä lävellä irvistelee meitä vastaan kirkonporstuasta jalkatukki. Kirkas tuli! Ellei tämänkaltainen kiusantemppujen rykelmä vie partaveistä miehen kurkkuun, mikä sitten? Oh sinä sarvipää sonni!
|
Czech
„Jaký to nápad!“ řekl Juhani. „Chtěl jsem jen získat čas. Slyšeli jste? Vyhrožuji nám pranýřem, touto šibenicí hanby! Tisíc láter! Což nemá člověk práva žít v pokoji a podle své vůle, když se nikomu v cestu nestaví a nikomu práva nebéře? Kdo nám to smí zakazovat? Ale opakuji poznovu, že úředníci se svými knihami a protokoly jsou metlou lidstva. Byla na nás složena posměšná písnička, kantor s námi zle nakládal, toukolšti chlapi nás zbili. Co ještě? Náš dům byl zbaven toho nejlepšího, co jsme měli—lázně. A nyní nám ještě hrozí pranýřem?“ (51) Juhani. Byl jsem při smyslech – ale nic jsem při tom neprovedl. To chlapec mluvil jenom tak, pro získáni času. Borová bába nebo Venla aby nás učily slabikovat! Tomu by se smála i prasata v Toukole. Slyšeli jste, vyhrožovali nám kládou u kostela! Tisíc ďáblů! Což nemá člověk právo žíti v klidu podle své vůle, když nestojí nikomu v cestě a neruší ničí právo? Kdo to chce popírat? Povídám: kněží a úředníci se svými knihami a protokoly jsou zlí duchové lidstva. Ach, ty černá svině! Prokletý den tady! Dostáváme pořád přes hlavu od osudu i lidí, že jsem hotov běžet hlavou proti zdi. Ach, ty černý býku! Venla nám dala košem; složili na nás posměšnou písničku; kantor nás trýznil jako sám čert; hoši z Toukoly nás posekali jako žito, dostali jsme na záda, kolik jsme unesli, a teď tu běháme jako jednoocí skřítkové s ovázanou hlavou. Co ještě? Našemu domu schází jediná radost chudých, pára nad rozpálenými kamny. Tamhle doutná a kouří všechna příjemnost naší milé lázně. A teď nám hrozí ještě nejhorší ze všech čertů. Hm! Desíti dírami se cení na nás kláda v předsíni kostela. U všech čertů. Jestli všechna ta neštěstí nevrazí nám břitvu do krku, co potom? Ach, rohatý býku! (77) |
|
Questions: This is Juhani’s list of the brothers’ many woes, which will soon enough drive them out of their house for a ten-year stint in the wilderness, where they will be transformed from wild boys into decent, hard-working men. What is his mood as he lists those woes? What is his emotional state? How natural does his expression of that emotional state seem to you in this passage? Does anything ring false, wrong, “off”? What, and why? (Version 1940) The Finnish original is written in a stylized dialect that now sounds rather archaic. Has the translator attempted to reproduce that archaic dialect? If not, has the translator used a standardized version of the target language, or a colloquial version without slang, or a slangy vernacular, or what? Whichever way the translator went with the archaic dialect, does the attempt seem successful to you? Why or why not? (Version 1940) Does this passage sound like any existing novel you know in the target language, or like a certain author, or like a period novelistic style that you recognize? If so, what or whom? Does that feeling of familiarity make you like the passage more, or less, or have no effect on your response? (Version 1940) If you had time, would you want to read this entire translation? Why or why not? (Does it make you say “wow!”? Are you astonished at its brilliance?) (Version 1940) Does this translated passage make you think that Aleksis Kivi might be a great writer of World Literature, or not? Why or why not? (Version 1940)
Questions: This is Juhani’s list of the brothers’ many woes, which will soon enough drive them out of their house for a ten-year stint in the wilderness, where they will be transformed from wild boys into decent, hard-working men. What is his mood as he lists those woes? What is his emotional state? How natural does his expression of that emotional state seem to you in this passage? Does anything ring false, wrong, “off”? What, and why? (Version 1941) The Finnish original is written in a stylized dialect that now sounds rather archaic. Has the translator attempted to reproduce that archaic dialect? If not, has the translator used a standardized version of the target language, or a colloquial version without slang, or a slangy vernacular, or what? Whichever way the translator went with the archaic dialect, does the attempt seem successful to you? Why or why not? (Version 1941) Does this passage sound like any existing novel you know in the target language, or like a certain author, or like a period novelistic style that you recognize? If so, what or whom? Does that feeling of familiarity make you like the passage more, or less, or have no effect on your response? (Version 1941) If you had time, would you want to read this entire translation? Why or why not? (Does it make you say “wow!”? Are you astonished at its brilliance?) (Version 1941) Does this translated passage make you think that Aleksis Kivi might be a great writer of World Literature, or not? Why or why not? (Version 1941)
|
