Turku Town
Finnish(Beginning paragraph 51 from the end of Chapter 5) |
Czech„Ach, bratříčku,“ řekl Juhani s úsměvem, „jinak bys mluvil, kdyby ses byl více poohlédl světem, kdybys byl býval na přiklad v městě Turku jako já, když jsem tam kdysi hnal voly z panství Viertola. Tehdy jsem viděl mnoho podivného a poznal jsem, jak přepych a světská marnost mohou lidem zmásti rozum. Tu jede vůz, tam jede vůz, a v nich sedí samí blázni s kníry pod nosem, s nimi jedou dívky jako porculánové loutky a šiří kolem sebe vůni drahých olejů a mastí. Tu zase kráčí manželka nebo kdovíjaká slečinka zlatem ověšená. Jen pohleďte na její krk, je bílý jako mléko, tváře purpurově červené a oči jí září, jako dva ohně, když ji potká pán v klobouku a v čistém černém šosatém kabátě. A což teprve tento hejsek, když na ni pohlíží čtvercovým sklíčkem, jež se mu blyští v levém oku! A pak se oba pitvoři; ona stáhne ústa jako jahodu a švitoří jako vlaštovka na střeše a onen chlapík před ní mávne kloboukem, rozhodí vysoko šosy, pohne nohou, až se dláždění odletují jiskry. Ó, vy straky, pomyslil jsem si, když jsem stál na rohu ulice a hleděl na ně.“ Juhani. Ach, bratře, myslím, že bys hovořil jinak, kdyby ses trochu dostal dál do světa, kdybys na přiklad přišel do města Turku. Tam jsem já byl, když jsem tam hnal voly z velkostatku Viertoly. Viděl jsem všelijaké podivné věci, viděl jsem, jak nádhera a přepych může omámit lidské pokolení. Kdepak my, kdepak naše veselá vesnice, kdepak náš život. Tamhle hrči vůz, tuhle hrči vůz a ve voze sedí blázni s kníry, sedí tam děvčata jako porculánové panenky, pouštějíce kolem sebe vůni drahých olejů a mastí. Ale podívej tamhle! Pro pána! Tam poskakuje nějaká slečinka nebo panička nebo co je to. Podívej na krk! Bílá jako moučný červ, tvář červená, oči jí svítí v obličeji jako dva ohně, když tu náhle proti ní jde něco, co je podobno mužskému, v lehkém černém šosatém kabátě, a kou … – u všech čertů – … kouká čtyřhranným sklíčkem, které má zamáčknuté u levého oka. A nyni … – čert aby to vzal – začnou se oba kroutit, ženská si stáhne pusinku jako jahůdku, švitoří jako vlaštovka na střeše, panáček před ní kroutí rukama, nohama, až se dláždění třese. Ach, vy krůty, myslil jsem si, stoje s otevřenými ústy na kraji chodníku. |
Version |
Questions:
Name * Scholar Translator Independent Reader Email * Questions:
Name * Scholar Translator Independent Reader Email * |